Jak se vyznat v rozboru vody

Rozbor vody je prvním a základním stupněm, jak zjistit kvalitu a složení zdroje pitné vody. Ať už se jedná o řadovou vodu, nebo vlastní zdroj, je dobré znát její hodnoty. Pitná voda a její hygienické požadavky se řídí vyhláškami Ministerstva zdravotnictví, a to 37/2001 Sb., 252/2004 Sb. a 409/2005 Sb., které obsahují základní limitní hodnoty jednotlivých parametrů a pravidla, jimiž se musí řídit každý výrobce a prodejce zařízení a komponent pro styk s pitnou vodou. 

Rozbor vody se dělí na krácený a úplný. Krácený rozbor obsahuje zhruba 22 ukazatelů, úplný rozbor jich pak sleduje 65. Limity, jež stanovuje vyhláška MZ jsou určovány v mezních hodnotách (MH), nejvyšších mezních hodnotách (NMH) a doporučených hodnotách (DH). Mezní hodnota platí pro pitné vody a výrobu teplé vody, pro zbytek platí doporučené hodnoty. Nejvyšší mezní hodnoty platí pro zdravotnická zařízení. Jako první rozbor vody u vlastního zdroje doporučujeme udělat rozbor úplný, na jehož základě se navrhne komplexní systém úpravy vody. A jaké můžeme v rozboru najít ukazatele a co znamenají?

Mikrobiologické ukazatele:
Koliformní bakterie: Jsou součástí traktu savců, ale žijí i běžně v půdě. Často se ve zdroji vody objevují z důvodu fekálního znečištění.
Escherichia coli: Značí fekální znečištění zdroje vody. Také součástí trávicího traktu živočichů. 
Počty kolonií při 22°C a 36°C: Jedná se o soubor bakterií, které se množí ve vodě za daných podmínek.
Mikroskopický obraz: Dělí se běžně na rozbor živých organismů, které mohou značit kontaminaci zdroje povrchovou, nebo odpadní vodou. Rozbor počtu organismů ukazuje živé i mrtvé organismy obsažené ve zdroji vody, často značí stejný způsob znečištění, jako rozbor živých organismů. Třetí hodnotou je abiosteton, který zobrazuje částice organického i anorganického původu pocházejících zejména z rostlin, půdy, či živočišných tkání.

Chemické ukazatele:
Amonné ionty (NH₄⁺): Objevují se ve zdroji vody zejména v blízkostí polí. Značí fekální znečištění, ale dostávají se do vody i rozkladem odpadů, či z hnojiv.
Barva: Přirozeně je voda bezbarvá, její zabarvení mohou způsobovat různé druhy chemikálií, sloučeniny kovů, například železo, měď, či organické látky. 
Dusičnany (NO₃^-): Jsou ukazatelem úniku odpadních vod a dusíkatých hnojiv do spodní vody. 
Dusitany (NO₂^-): Mají stejný původ, jako dusičnany, ale jsou více reaktivní. Pro člověka jsou velmi toxické a v lidském těle vznikají redukcí dusičnanů v trávicím ústrojí. Mohou být důsledkem vzniku rakoviny, či chronických chorob.
Železo a mangan (Fe, Mn): Vyskytují se často v horninovém podloží. Do zdroje vody se dostává jeho omýváním. Ve vodě se může však objevit i z rezavých částí rozvodů vody. Vyšší koncentrace obvykle mění chuť i zápach vody. 
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn, TOC): Je indikátorem organického znečištění rostlinného, nebo živočišného původu. Často je součástí i kontaminace mikrobiální. 
Pach a chuť: Prvním varováním přítomnosti nežádoucích látek ve vodě. Ovlivňují je často organické i anorganické sloučeniny. 
Konduktivita: Určuje množství rozpuštěných minerálních látek. 
Tvrdost vody: Vápník (Ca) a hořčík (Mg) jsou běžnou součástí podzemních vod. Jejich množství určuje tvrdost vody, která není zdravotně nebezpečná, ale způsobuje problémy ve formě usazování vodního kamene. 
pH: Udává stupeň kyselosti vody. Voda má nejčastěji pH neutrální v rozmezí 6 - 8. Na základě podloží se ale můžou vody objevit i vody kyselejší, nebo zásaditější. 
Zákal: Senzorická vlastnost vody, kterou způsobuje mnoho činitelů. Zákal často snižuje účinnost dezinfekčních a filtračních prostředků. 

Limitní hodnoty:
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 252/2004 Sb.

A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-252